Přijímačky na UNOB 2017

Pokud se člověk o přijímačky na Univerzitu Obrany zajímal, pak ví, že se skládají z angličtiny, TSP a tělocviku. Můj termín byla středa 26. 4.

TSPčka se dají na klid natrénovat, protože jsou přístupná na stránkách školy. Z minulého roku mi přišly poměrně lehké, ale ty co jsme měli my.. některé úlohy se mi zdály překombinované. Ale i tak to nebylo nic hroznýho.

Angličtina byla jinej voser.. Rozdali nám sluchátka. Některá z nich pískala, tak se musela vyměnit, ale i při poslechu to občas šumělo a pískalo.. Navíc na internetu žádné poslechy neměly zpřístupněny. Ale pokud s vámi učitel dělal na střední poslechy, nemusel to být takový problém. Dokonce tam byla nahrávka, kterou jsme si v hodině pouštěli s naší učitelkou. Psaný test se nemusel zdát být tak těžký, ale chce si to nastudovat slovíčka. U dost úloh se objevovaly slovíčka, o kterých jsem neměla tušení co znamenají.. Tak se přešlo na tipování. Jak jinak?! :D

Tělocvik byl pro mě největší strašák, protože jsem přípravu jaksi zanedbala.. (jak jinak :D)
Nahnali nás do tělocvičny, kde nám rozdali čísla a stála se fronta na leh-sedy. Někteří si tam fakt jeli a jiní to tahali a přitom vypadali jako by se modlili ke všem svatým, aby to zvládli.

Přede mnou už bylo asi jen 5 lidí a já se uklidňovala, že přeci taková lemra nejsem, abych nedala aspoň těch 33 leh-sedů. V tu chvíli se jedna holka zvedla po dokončení zkoušky, s hlavou sklopenou a komusi za mnou jen zakroutěním hlavy naznačila, že to nedala. V tu chvíli jsem myslela, že mě vomeje. Ten její výraz nezapomenu.


Přišla jsem na řadu a měla jsem fakt milého pana testujícího. :-) Sedala jsem a lehala jen co mi síly stačily a pak ten tělocvikář cosi řekl z čehož jsem pochopila, že už mi skončila má minuta. Načež na mě jen zahulákal, že ještě mám čas a proč nepokračuju. Tak jsem rychle udělala dva leh-sedy a časový limit mi doopravdy skončil. Smál se mi, že takový má nejraději, kteří skončí v nejlepším.

Udělala jsem 42 leh sedů a nervozita ze mě opadla. Věděla jsem, že mě už čeká jen běh a ten, když se hecnu, tak dám. Mimo jiné, když jsme čekali na písemnou část, pán z fakulty nás ujistil, že na ten 1 bod to jde ujít i rychlou chůzí. Což mě moc neuklidnil..

Poté jsme běhali 12 minut dokolečka. Byla tam časomíra, která nám pomáhala v orientaci kolik toho ještě musíme uběhnout a i zapisovači povzbuzovali. Když jsme doběhli, spočítali nám metry a mohli jsme domů.

Ta-dá. Bylo hotovo. Nebylo vše ani zdaleka 100%, ale odcházela jsem s dobrým pocitem.

Takový malý postřeh na závěr. Chlapi jsou lepší než baby! Všichni učitelé co tam s námi byli, byli v pohodě, v klidu. A pak tam byla jedna jediná baba-učitelka. Jedna slečna co měla leh-sedy za sebou a měla jít na ovál byla asi na záchodě a vrátila se do tělocvičny s dotazem kde má být. Ta ženská ji hnusným tónem jen řekla, že měla být dávno venku a že je zvědavá jak to teď uběhne.

Takovou paní bych mileráda poslala do prdele. Ta kočka mi přišla i takt dost vynervená a navíc po ní vyjela ještě takováhle paní.. Prosím, nebuďte kreténi/krávy/však chápete. :-)

Komentáře