Usměvaví lidé a blbý zásuvky | Japonsko
Nemožné se stalo skutečností. Já letím! Kam? Do Ósaky. Pamatuju si, jak před pár lety bylo světové Jamboree v Japonsku a já ani neuvažovala, že bych jela. Je to přece děsně daleko a je to hrozně drahý. Najednou jsem v Asii a Japonsko není zas tak daleko. Co víc, letenka je vážně levná. V přepočtu mě stála cca 3.500 Kč. Tož nekup to!
První Japonku jsem potkala na letišti. Byla to pracovnice, která pomáhala lidem se orientovat, ke které přepážce mají jít. Bylo asi tak 8 ráno, přede mnou už pár lidí musela ponavygovat a víte co? S úsměvem na tváři mi řekla co a jak, pomohla mi vyplnit dotazník a byla úžasná. Kdybych měla čas, s otevřenou pusou na ní zírám. Lidi, kteří denní rutinu zažívají den po dni jen málo kdy vidíte s úsměvem na tváři. Paní byla božská. Už v tu chvíli se mi v Japonsku začalo líbit.
Pán na přepážce si se mnou vykládal odkud letím a jak dlouho tu budu a blá blá. Byl taky milej. Dostala jsem oprávnění o pobytu v Japonsku a šla dál. Myslela jsem, že je vše za mnou. Byla tam ale další přepážka. Chtěla jsem jí jen projít a tvářit se nenápadně. Paní mě zastavila, že potřebuje ode mně vyplněnej nějakej papír. Ano, byl to ten papír, o který jsem se nezajímala, ten, kterýmu jsem nerozumněla. Snažila jsem se jí vysvětlit, že jí ho ráda vyplním, ale že mu doopravdy nerozumím. Odkázala mě ke stolečku, kde byla i anglická verze. Tak nic, nevyhnu se tomu. Byl pro celní správu a jestli něco dovážím do země. Klasickej papír, kde zaškrtáte všude 'ne', protože je to za prvé pravda, za druhé byste jinak museli platit clo a řešit věci, který normální turista neřeší. Paní se na pár věcí doptala a pustila mě.
Čekám na metro. Mám skoro vybitej mobil. Zásuvka! Uf! Ha ha ha ha. V Jihovýchodní Asii mají divný zásuvky, ale bez problémů si elektroniku nabijete. Tady ne. Potřebujete regukci. Na tento malý detail jsem zapomněla. FUCK! Stále mám naštěstí noťas, který v tuto chvíli bude sloužit jako velká powerbanka. Oujé.
Je tu zima, nemůžu si cokoliv dobít, ale i tak se usmívám jak o život. To samo, doopravdy.
Dorazila jsem na hotel. Ano, zaplatila jsem si nejlevnější hotel v celé Osace. Pokoj nebyl zklamáním, jen obřím překvapením. Tohle na mě nenapadlo. Noc stála v přepočtu 200 Kč, tak taky co čekat. Pokoj byl super, ale když máte okno, který netěsní a venku je krásný jeden stupeň, vy přiletíte z teplot pohybujících se od 30°C do 20°C, tak to není zrovna požitek.
První fotka mě zachycuje, jak v prvních minutách trpím. Druhá je potom, co jsem si řekla "Nebuď blbá, jsi v Japonsku! Je to boží!" Vše je jen o úhlu pohledu.
Hotel mi připomínal děsivý dům i kajutu lodi.
Ne, tohle není výhled z mého pokoje, ale z patra, kde jsem pokoj měla. Kdyby nebyla taková kosa, koukám na to dýl než pár sekund.
Vítej v 21. století. Jediný topení, který bylo k dostání.
Noc byla nakonec v pohodě, nezmrzla jsem. Ale bylo mi jasný, že tady zůstat nechci. Našla jsem si hostel, který stál stejně. Horší to už přece být nemůže. Ba naopak, bylo to lepší! Tak o 100%. Sice jsem byla ve sdíleném pokoji, ale to mi nevadí. V hostelu bylo teplo, čisto, milý pan recepční a kafe zadara.
Nejlepší věc vůbec. Vyhřívaný záchodový prkýnko. Myslím, že další Vánoce si o něj napíšu Ježíškovi. Je super, když vám nemrzne pozadí při ulevování si.
A s touto bombou pro dnes večer končíme. Pokračování z Japonska již brzy.
Letěla jsem s Jetstar. Mám dojem, že mají totálně blbý nebo ignorantský letušky. Vím, že vypadám jako osoba, která si japonštinu dává jak nic, ale když bílýmu klukovi přede mnou dali anglickej formulář a mě s asijskýma klikyhákama, tak pardon, ale díky za nic. Jeden mi pak vyměnily, druhý ne. Tak ho asi nebudu potřebovat.
První Japonku jsem potkala na letišti. Byla to pracovnice, která pomáhala lidem se orientovat, ke které přepážce mají jít. Bylo asi tak 8 ráno, přede mnou už pár lidí musela ponavygovat a víte co? S úsměvem na tváři mi řekla co a jak, pomohla mi vyplnit dotazník a byla úžasná. Kdybych měla čas, s otevřenou pusou na ní zírám. Lidi, kteří denní rutinu zažívají den po dni jen málo kdy vidíte s úsměvem na tváři. Paní byla božská. Už v tu chvíli se mi v Japonsku začalo líbit.
Pán na přepážce si se mnou vykládal odkud letím a jak dlouho tu budu a blá blá. Byl taky milej. Dostala jsem oprávnění o pobytu v Japonsku a šla dál. Myslela jsem, že je vše za mnou. Byla tam ale další přepážka. Chtěla jsem jí jen projít a tvářit se nenápadně. Paní mě zastavila, že potřebuje ode mně vyplněnej nějakej papír. Ano, byl to ten papír, o který jsem se nezajímala, ten, kterýmu jsem nerozumněla. Snažila jsem se jí vysvětlit, že jí ho ráda vyplním, ale že mu doopravdy nerozumím. Odkázala mě ke stolečku, kde byla i anglická verze. Tak nic, nevyhnu se tomu. Byl pro celní správu a jestli něco dovážím do země. Klasickej papír, kde zaškrtáte všude 'ne', protože je to za prvé pravda, za druhé byste jinak museli platit clo a řešit věci, který normální turista neřeší. Paní se na pár věcí doptala a pustila mě.
Čekám na metro. Mám skoro vybitej mobil. Zásuvka! Uf! Ha ha ha ha. V Jihovýchodní Asii mají divný zásuvky, ale bez problémů si elektroniku nabijete. Tady ne. Potřebujete regukci. Na tento malý detail jsem zapomněla. FUCK! Stále mám naštěstí noťas, který v tuto chvíli bude sloužit jako velká powerbanka. Oujé.
Je tu zima, nemůžu si cokoliv dobít, ale i tak se usmívám jak o život. To samo, doopravdy.
Dorazila jsem na hotel. Ano, zaplatila jsem si nejlevnější hotel v celé Osace. Pokoj nebyl zklamáním, jen obřím překvapením. Tohle na mě nenapadlo. Noc stála v přepočtu 200 Kč, tak taky co čekat. Pokoj byl super, ale když máte okno, který netěsní a venku je krásný jeden stupeň, vy přiletíte z teplot pohybujících se od 30°C do 20°C, tak to není zrovna požitek.
První fotka mě zachycuje, jak v prvních minutách trpím. Druhá je potom, co jsem si řekla "Nebuď blbá, jsi v Japonsku! Je to boží!" Vše je jen o úhlu pohledu.
Ne, tohle není výhled z mého pokoje, ale z patra, kde jsem pokoj měla. Kdyby nebyla taková kosa, koukám na to dýl než pár sekund.
Nejlepší věc vůbec. Vyhřívaný záchodový prkýnko. Myslím, že další Vánoce si o něj napíšu Ježíškovi. Je super, když vám nemrzne pozadí při ulevování si.
A s touto bombou pro dnes večer končíme. Pokračování z Japonska již brzy.
Komentáře
Okomentovat