Eurotip jak sviň
Lidi se bojí neznámého. Chápu to. Je to normální. I já se bojím. Ale co se cestování týče, člověk by měl trochu přemýšlet a nenechat se zastrašit. Protože existuje nekonečně mnoho způsobů jak umřít, přijít o peníze nebo o zdraví. Musíme se strachu postavit čelem a přijmout opatření, abychom to špatné minimalizovali.
Když jsem se rozhodla koupit letenky, rozhodně jsem myslela iracionálně, a je to dobře. Jsem ráda, že jsem vypla od "Je invaze čmoudů, znásilní tě." "A co když se tam nedomluvíš?" "Máš dost peněz?" "Neměla bys tam jezdit protože (milion různých důvodů)". Situace se sice mají řešit s klidnou hlavou, ale jen díky tomu, že jsem jeden večer domů přišla naštvaná a chtěla si někam vyrazit se mi otevřely dveře ke skvělému dobrodružství.
"Naplánovala" jsem si výlet na 22 dní křížem krážem Evropou. Trasa Praha → Paris → Palma de Mallorca → Geneva → Lyon → Porto → Milan → Ostrava, mi přišla geniální. Na záda hodit batoh, na tvář úsměv a co nemám přece nepotřebuju.
Ze začátku jsem si říkala jak si to vše naplánuju a budu mít seznam kam jít, co vidět a co zkusit. Jaksi se nepovedlo. Odletěla jsem a neměla nic.
Často jsem slyšela od kamarádů a známých jak odvážená jsem a že mi závidí. ZÁVIDÍ! Proč proboha? Vždyť to můžou mít stejně tak jako já. Hrají v tom roli peníze? Chápu, že ne každý jich má na rozhazování, to ale ani já ne. Stačilo šetřit. Když člověk dělá za 75 Kč na hodinu a do toho musí chodit na střední.. Asi chápete, že si žádné závratné částky nevydělá. V tu chvíli záleží jestli sedíte každý třetí den v hospodě, propaříte každej víkend, jestli chodíte do hipsterskýho bistra na snídaně nebo vám stačí si dát za večer 3 piva.
Někde jsem četla, že se nevyplatí šetřit. S tím můžu částečně souhlasit. Osobně ale upřednostňuji to, že ,,Člověk si musí rozmyslet kdy šetřit a kdy ne."
A protože je milion důvodů proč zůstat doma, vyrazila jsem sama. Vstříc všem průserům, úžasným zážitkům a zkušenostem. Člověk má být přece otevřen neočekávanému. A taky má sbírat zážitky, nikoliv věci. Jak praví každý dobrý skautský vedoucí "Zážitek nemusí být kladný, musí být silný." S tímto moudrem jsem vyrazila na cesty.
Když jsem se rozhodla koupit letenky, rozhodně jsem myslela iracionálně, a je to dobře. Jsem ráda, že jsem vypla od "Je invaze čmoudů, znásilní tě." "A co když se tam nedomluvíš?" "Máš dost peněz?" "Neměla bys tam jezdit protože (milion různých důvodů)". Situace se sice mají řešit s klidnou hlavou, ale jen díky tomu, že jsem jeden večer domů přišla naštvaná a chtěla si někam vyrazit se mi otevřely dveře ke skvělému dobrodružství.
"Naplánovala" jsem si výlet na 22 dní křížem krážem Evropou. Trasa Praha → Paris → Palma de Mallorca → Geneva → Lyon → Porto → Milan → Ostrava, mi přišla geniální. Na záda hodit batoh, na tvář úsměv a co nemám přece nepotřebuju.
Ze začátku jsem si říkala jak si to vše naplánuju a budu mít seznam kam jít, co vidět a co zkusit. Jaksi se nepovedlo. Odletěla jsem a neměla nic.
Často jsem slyšela od kamarádů a známých jak odvážená jsem a že mi závidí. ZÁVIDÍ! Proč proboha? Vždyť to můžou mít stejně tak jako já. Hrají v tom roli peníze? Chápu, že ne každý jich má na rozhazování, to ale ani já ne. Stačilo šetřit. Když člověk dělá za 75 Kč na hodinu a do toho musí chodit na střední.. Asi chápete, že si žádné závratné částky nevydělá. V tu chvíli záleží jestli sedíte každý třetí den v hospodě, propaříte každej víkend, jestli chodíte do hipsterskýho bistra na snídaně nebo vám stačí si dát za večer 3 piva.
Někde jsem četla, že se nevyplatí šetřit. S tím můžu částečně souhlasit. Osobně ale upřednostňuji to, že ,,Člověk si musí rozmyslet kdy šetřit a kdy ne."A protože je milion důvodů proč zůstat doma, vyrazila jsem sama. Vstříc všem průserům, úžasným zážitkům a zkušenostem. Člověk má být přece otevřen neočekávanému. A taky má sbírat zážitky, nikoliv věci. Jak praví každý dobrý skautský vedoucí "Zážitek nemusí být kladný, musí být silný." S tímto moudrem jsem vyrazila na cesty.
Komentáře
Okomentovat