Čau mami, letím do Bangkoku

Jak 20ti-letá studentka přijde k tomu, že poletí do Asie, kam vlastně nikdy nechtěla?

1) je srdcem dobrodružka

2) škola jí zas tak nebaví, vždyť ekonomka počká

3) odjede tam sestra na půl roku

4) má něco málo našetřeno

5) miluje kokosy

Odmaturovala jsem, užila si výlet po Evropě, zkrátila si prázdniny výcvikem ve Vyškově a nastoupila na vojenskou školu. Vyškov mi chybí, ale škola? Ta ani ne. Ne že by nebyla fajn, ale je to něco, co může počkat. Chybí mi akorát ti lidi tam.

Když sestra došla s tím, že pojede na Erasmus do Kambodži, celá rodina ležela smíchy na zemi. Rok v Asii a studium v khmerštině. Jasně. Ale sestra se jen tak nedá a požádala si o výuku v angličtině a zkrácení na půl roku. Povedlo se. Tak nám odjela.

Po přemítáním nad mýma možnostma, jsem koupila letenku do Bangkoku. Země bez nutného víza a s levnými letenkami. S tím, že dojet do Kambodži už nebude problém.

Před odletem jsem měla čas a tak jsem lítala po brigádách, abych tam neumřela hlady (haha).

Poslední týden jsem zasvětila přípravám. Vyřídit pracák, mezinárodní řidičák a takový blbosti.. V pondělí 20. listopadu jsem odlítala. Až ten den jsem si zařídila pojištění. Holt nebyl čas.

Pokoj byl zaskládaný věcmi, které vezu s sebou. Ségra mě varovala, že Kambodža je sice levná, ale když se jde do supermarketu, je tam pomalu dráž než v ČR. S ideou, že naházet všechny věci na jednu hromadu a tu pak pobalit do batohu, vše zvládnu, jsem chodila po bytě a sbírala věci co musím vzít.

Dopadlo to nějak takhle. A můj milý psík mi v tom aktivně pomáhal. Ha ha.

Vezla jsem s sebou tolik věcí, který normálně nevozím.. ale když o Asii víte tak málo a jste posera, tak se raději vybavíte. Be prepared. A to, že jedu na dobu neurčitou v balení taky nepomůže. Pak stačí, aby sestra chtěla nějakou kosmetiku a najednou vám bágl váží 22 kg a ani nevíte jak.

Rozloučila jsem s kámoši, babičkami a dědy, kteří mě vybavili dostatkem desinfekce na ruce a léky, skvělými rodiči a i s tou proklatou zimou.

S babi A. jsem šla v den odjezdu na oběd. Že když teď budu bůhvíjak dlouho jíst jen rýži, tak že se jdeme najíst do KFC. Blbej nápad. To jsem ale nevěděla. Tak jsme si daly porci pro 4 a že zbytek bude na cestu.

Tady z něj ještě jásám.

Malý poznatek k letištím. Ve Vídni máte super rychlou WiFi a všude zásuvky. Coca cola vás v matu stojí 2,5 €. V Kolíně/Bonnu je WiFi rychlá asi tak, že u ní zestárnete, zásuvku najít je problém a cola vás stojí 3,2 €.

Když už letím v letadle mířící do cílové destinace, nestačím se divit. Chápejte, osoba, která zásadně lítá nízkonákladově se dostane do letadla s televizí a WiFi.

Měli dobrej výběr.. do doby, kdy člověk zjistí nemilou věc.

Musíte si za to zaplatit. Muhahahahaaha! Tak nadšení zas opadlo. Nevzdala jsem se a našla neplacaný film. Tučňáci z Madagaskaru zachránili situaci. 

Po 10 hodinách letu, pár hodinách nekvalitního spánku a jednom poblití se, jsem se ocitla v Bangkoku. O 6 hodin pro Čechy v budoucnosti.