S kokosem v ruce je Bangkok krásnější
Jak moc blbej nápad byl ubytovat se v nejlevnějším hostelu v celým Bangkoku? Tak napůl totálně debilní. Ale příběh začíná ještě trochu jinde.
První razítko získáno! Vyplníte lístek pro imigrační, kde se vám mrknou na pas a razítko máte v pase. Byla jsem nervózní, protože jsem jim do lístku trochu lhala. Třeba, že jsem student, délku pobytu nebo to jak odjedu.. Na nic se neptali, tak je jim to asi úplně jedno. Doufám.
Hurá metrem do města a na hostel. Po letu jsem byla totálně KO. Ale jedna věc mě absolutně rozesmála. Jezdí tu na žetony. Vlastně dvě věci.. u vstupu do metra mají průchozí detektory kovu. Já s batohem na zádech a sportovní taškou v rukách jsem si jenom pomyslela "Do hajzlu, já budu pípat. A tak hrozně nechci aby se mi hrabali věcma. Obzvlášť batohem, kterej je sbalenej, že je na prasknutí."
Pípala jsem. Páni policisté se na mě usmáli a mávali, že mám jít dál. Uf!
Po příjezdu metra do stanice, paní ve vestě nikoho nenechala nastoupit. Prvně kabiny zkontrolovala. Čučela jsem. Po té nekontrole u detektoru jsem tohle vůbec nečekala.
Pak se tam taky jezdí nadzemkou (= Skytrain). Tam už se s lidma mačkáte. A Thajci jsou v jednom fakt specialisti. Využívají klimatizaci na maximum. Venku se potíte a uvnitř mrznete. No kdo by to nechtěl? "♡"
Vystoupila jsem z metra a byla ztracená. Bez připojení na net, jen s adresou hostelu. Sejdu dolů a tam fronta na taxíky. Opakujíc si, že tady přece musí být taxíky levný a že se doplatím, jsem do jednoho nasedla. Vtípek dne! Pan řidič neumí anglicky a netuší kde ta adresa je. Má naštěstí data a tak adresu zadávám do navigace. Tu zkoumá.. a zkoumá.. Jedem, jedem a jedem a najednou jsme v nějakým pochybným ghettu. Možná normální ulička, ale na evropský poměry trochu děsivě vypadající. Ukazuje, že jsme tady. A já že ne, že to musí být špatně, vždyť tu žádnej hostel není! Z domku se spráným popisným číslem vykukuje pán v trenýrkách. Něco říká řidiči a zavírá. Do háje! Pan řidič chce telefon na hostel. Něco říká do telefonu a ukazuje ať nasednu. Jedeme zas zpět. Voilà! BangWa. Můj hostel. O M G jo! Platím 120 bathů. Asi 72 Kč. Za cca 10 km. Fajn, nejsem švorc.
Hostel mě tedy děsil a bavil od nulté minuty. Na bookingu jsem si dokonce zaplatila snídani, za 13 Kč jednu.. Jenže snídaně nedělají. Áha. Borec ale říkal, že mají volnej jednolůžkovej pokoj. Tak jestli ho chci. Za stejnou cenu? Tak pome! Mimochodem, borec na recepci je Ukrajinec a cestuje kolem světa. Prej dělal už v hodně hostelech.
Gentlemansky mi vzal batoh. Poznamenal, že je fakt těžkej a že jsem silná žena. Chudák. Říkala jsem mu, že to brát nemá. S batohem na zádech se vyšplhal do 3. patra, kde mě zavedl do pokoje. Někdo tam měl tričko "Royal Thai Army", tak usoudil, že bude asi obsazenej. Zaklepal do protějšího pokoje. Volnej.
Když jsem se ptala na nějaký skříňky, jen poznamenal, že je to tady nově a že ještě žádný nemaj. Ale že se pokusí najít nějakej klíč od pokoje. Mami? Halo? Jsi tu? Pomoc!
O chvíli později vítězoslavně došel s hrstí klíčů, že nějakej bude pasovat. Ulevilo se mi, protože jeden doopravdy pasoval.
Protože jsem dojela za tmy a všichni mě děsili jak za tmy nikam nemám chodit, tak jsem jen usedla a pila pivo, který jsem původně někomu chtěla dát jako pozdrav z mé vlasti. Ale po celé té zadrbané cestě a ubytku a koupelně a v tom vedru.. bodlo.
Slečna neuměla anglicky. Ale její matka (?) bez problému tlumočila. Byla jsme překvapená. Z Evropy jsem zvyklá, že anglicky mluví mladí a naopak staří mají mezery.
Každopádně, slečna mi připravuje rýži s.. těmi koulemi na fotce. Netuším co to je. Jen je vzala a rozmačkala v ryži. Jedí to místní, tak to musí být dobré.
1) kokos je základ přežití
2) v přepočtu stojí 12 Kč
3) milá paní ohánějící se mačetou ti v něm udělá díru na brčko
Protože v Asii zjevně frčí velká ekologie, dají vám vše do igelitových tašek. A igelitové tašky do dalších igelitových tašek.
První razítko získáno! Vyplníte lístek pro imigrační, kde se vám mrknou na pas a razítko máte v pase. Byla jsem nervózní, protože jsem jim do lístku trochu lhala. Třeba, že jsem student, délku pobytu nebo to jak odjedu.. Na nic se neptali, tak je jim to asi úplně jedno. Doufám.
Hurá metrem do města a na hostel. Po letu jsem byla totálně KO. Ale jedna věc mě absolutně rozesmála. Jezdí tu na žetony. Vlastně dvě věci.. u vstupu do metra mají průchozí detektory kovu. Já s batohem na zádech a sportovní taškou v rukách jsem si jenom pomyslela "Do hajzlu, já budu pípat. A tak hrozně nechci aby se mi hrabali věcma. Obzvlášť batohem, kterej je sbalenej, že je na prasknutí."
Pípala jsem. Páni policisté se na mě usmáli a mávali, že mám jít dál. Uf!
Po příjezdu metra do stanice, paní ve vestě nikoho nenechala nastoupit. Prvně kabiny zkontrolovala. Čučela jsem. Po té nekontrole u detektoru jsem tohle vůbec nečekala.
Pak se tam taky jezdí nadzemkou (= Skytrain). Tam už se s lidma mačkáte. A Thajci jsou v jednom fakt specialisti. Využívají klimatizaci na maximum. Venku se potíte a uvnitř mrznete. No kdo by to nechtěl? "♡"
Vystoupila jsem z metra a byla ztracená. Bez připojení na net, jen s adresou hostelu. Sejdu dolů a tam fronta na taxíky. Opakujíc si, že tady přece musí být taxíky levný a že se doplatím, jsem do jednoho nasedla. Vtípek dne! Pan řidič neumí anglicky a netuší kde ta adresa je. Má naštěstí data a tak adresu zadávám do navigace. Tu zkoumá.. a zkoumá.. Jedem, jedem a jedem a najednou jsme v nějakým pochybným ghettu. Možná normální ulička, ale na evropský poměry trochu děsivě vypadající. Ukazuje, že jsme tady. A já že ne, že to musí být špatně, vždyť tu žádnej hostel není! Z domku se spráným popisným číslem vykukuje pán v trenýrkách. Něco říká řidiči a zavírá. Do háje! Pan řidič chce telefon na hostel. Něco říká do telefonu a ukazuje ať nasednu. Jedeme zas zpět. Voilà! BangWa. Můj hostel. O M G jo! Platím 120 bathů. Asi 72 Kč. Za cca 10 km. Fajn, nejsem švorc.
Hostel mě tedy děsil a bavil od nulté minuty. Na bookingu jsem si dokonce zaplatila snídani, za 13 Kč jednu.. Jenže snídaně nedělají. Áha. Borec ale říkal, že mají volnej jednolůžkovej pokoj. Tak jestli ho chci. Za stejnou cenu? Tak pome! Mimochodem, borec na recepci je Ukrajinec a cestuje kolem světa. Prej dělal už v hodně hostelech.
Gentlemansky mi vzal batoh. Poznamenal, že je fakt těžkej a že jsem silná žena. Chudák. Říkala jsem mu, že to brát nemá. S batohem na zádech se vyšplhal do 3. patra, kde mě zavedl do pokoje. Někdo tam měl tričko "Royal Thai Army", tak usoudil, že bude asi obsazenej. Zaklepal do protějšího pokoje. Volnej.
Když jsem se ptala na nějaký skříňky, jen poznamenal, že je to tady nově a že ještě žádný nemaj. Ale že se pokusí najít nějakej klíč od pokoje. Mami? Halo? Jsi tu? Pomoc!
O chvíli později vítězoslavně došel s hrstí klíčů, že nějakej bude pasovat. Ulevilo se mi, protože jeden doopravdy pasoval.
Jakože.. na fotkách to vypadalo líp. Ale co chceš za 85 Kč i s neexistující snídaní?
Krásnej výhled na chodbovou koupelnu.
Ehm.. dekorace?
Ano, sprcha mě baví nejvíc. Prostě, vítej v Thajsku ty zhýčkaná Evropanko!
Protože jsem dojela za tmy a všichni mě děsili jak za tmy nikam nemám chodit, tak jsem jen usedla a pila pivo, který jsem původně někomu chtěla dát jako pozdrav z mé vlasti. Ale po celé té zadrbané cestě a ubytku a koupelně a v tom vedru.. bodlo.
Další den, další možnosti
Pozitiva mého ubytování? Má tržiště hned přes silnic! Pro nenažranou holku, splněný sen.
Slečna neuměla anglicky. Ale její matka (?) bez problému tlumočila. Byla jsme překvapená. Z Evropy jsem zvyklá, že anglicky mluví mladí a naopak staří mají mezery.
Každopádně, slečna mi připravuje rýži s.. těmi koulemi na fotce. Netuším co to je. Jen je vzala a rozmačkala v ryži. Jedí to místní, tak to musí být dobré.
Úlet všech úletů. Maso v 30°C naházené v tajícím ledu. Teda jen ryby. Ostaní masa mají jen tak hozené na pultech. Na to nemám koule. Radši kokos.
2) v přepočtu stojí 12 Kč
3) milá paní ohánějící se mačetou ti v něm udělá díru na brčko
Protože v Asii zjevně frčí velká ekologie, dají vám vše do igelitových tašek. A igelitové tašky do dalších igelitových tašek.
12 Kč kokos, 12 Kč banány. 🍌💛
Po půldni skoro mrtvá, ale s kokosem v ruce. Takže dobrý. 🍹
Komentáře
Okomentovat