Bangkokské střípky

Bangkok je fakt hnusný město. Vážně. Ale i tak jsem si ho oblíbila. Proč?

Prvně jsem byla jen a pouze zděšená, kam jsem se to dostala. Na drobné rozdíly jsem si zvykla a jiné jsem si zamilovala.

S U P E R část

1) Bazén v 26. patře za cca 500 Kč i s poplatky. Ze začátku je to vzrůšo a skvělej relax, protože být v bazénu v 30°C je velmi osvěžující. Navíc to na fotkách vypadá krutě, no ne? A ten krásnej výhled... Zas tak krásnej není, protože furt koukáte na to ošklivý město.

Ovšem! Slunce zapadlo, město se rozsvítilo a už to byl jiný pohled.

Ohromující pohled, který za to stál.

2) Jídlo. Nerozumíte jim ani slovo a tak ochutnáte pokrmy, který byste si nikdy nedali. Než být o hladu, radši jim něco odkejvete. A dokud vám tam nenahází nějaký nechutný maso, tak si pochutnáte.

Rýže s oříšky a cibulí a nějakýma dalšíma věcma. 👍

Namíchali byste si salát z kukuřice, fazolí, salátu a zelí? U sebe o tom pochybuju. Když přidáte jejich omáčku, máte skvělou večeři. Ona omáčka není omáčka. Je to spíš sliz. Já si vždy brala světle zelený - wasabi. Byl velký výběr, ale paní přede mnou si ho vzala, tak jsem zaujala klasický postoj. Co jedí místní, bude dobrý. Bylo.

Co se týče sushi. To taková hitparáda není. Jediný proč je výhodný si ho koupit je fakt, že kus stojí 3 - 6 Kč.

3) Nevyplatí se tu vařit. To jsem vytušila ze stavu kuchyně v hostelu. Žádná tam nebyla. Venku pod přístřeškem se nacházel dřev. Ta - dá!

3) Na silnicích je občas dost rušno. Všude proto mají nadchody, což na kráse nepřidá, ale je to praktický. Je fajn vědět, že vám nehrozí přejetí nějakým bláznivým taxikářem. Další plus je, že schody dělaj hezkej zadek.

4) V přepočtu asi 660 Kč. Bankovka, se kterou na trhu nezaplatíte. Smůla. Ale aspoň si můžete připadat jako boháč.

5) Stánky s jídlem byly všude. Vedle nadchodu, supermarketu, čerpací stanice.. Tady holt na hlad neumřete. Pokud teda nejste vegetariáni. Většinou totiž grilují pochybný párečky nebo masa na špejli.

6) Autoopravny. Město nezkrášlí, ale dotváří tvář města. Když je plné taxíků a motorek, někde se opravovat musí.

Na bezpečnost práce tu moc nehledí.
Ať už se jedná o pána v žabkách ležícím na kartonu pod autem nebo o jiného pána v žabkách, který si zvesela bušil do auta na zdviháku.

7) Ty jejich uniformy. Je to na jednu stranu divný, na druhou fakt hezký. Také si nejde nepovšimnout, že si místní děvčata neholí nohy. Po chvíli uvažování, že bych si je taky přestala holit a tak lépe zapadla mezi místní, jsem rychle od této myšlenky upustila a smířila se s tím, že po téhle stránce sem nezapadnu.

8) Ukáží vám směr. Nejspíš proto, že ví, že jezdí na blbou stranu a vy jste pak zmatení.

9) Ledovač mě pobavil. Tady všichni ledují jak blázni. Buď jim nikdo neřekl, že to není zdravý nebo to vesele ignorují. Každopádně mít ho občas i v Česku, nic bych nenamítala.

10) Protože rýži jíte na snídani (kterou raději prospíte), oběd i večeři, tak si ji můžete koupit třeba v takovýmhle obchůdku. Ale nekoupíte, protože
1. nemáte kde si ji uvařit, 2. moc práce, 3. raději si koupíte balíček uvařené
za 6 Kč.





11) Paní v bílé košili mě mile překvapila. Když už totiž upustíte od toho, že byste si s kýmkoliv pokecali anglicky, tahle stařenka na vás spustí velmi dobrou angličtinou. Furt mě to mátlo, jak mladí neuměli a starší si s vámi, bez větších problému, pár vět prohodili.

12) Tatínek se sice nadšeně netváří, ale holčička byla celá šťastná, že může vybrat sushi.

Přišlo mi, že se tu všichni mračí. Není to tak. Ze začátku se sice nikdo se neusmívá, ale to jen do doby, kdy k nim přijdete a nějakou formou s nima začnete komunikovat. Thajci jsou moc milí lidé a po komunikaci s nimi se sami smějete ještě půl dne jako blbí.

13) Minule jsem se zapomněla zmínit, že pan recepční mi sice klíček od pokoje donesl, ale dveře stejně nešly zamknout. Tak jsem dva dny sháněla zámek. Trochu mi drásalo nervy opouštět pokoj a nechávat tam všechny věci. Krásný ale je, že za celou tu dobu se mi nic neztratilo.

14) Super taky je, že můžete naprosto vypnout od jakéhokoliv čtení cedulí. Stejně jin nerozumíte.

15) Jakmile slunce zaleze, lid vyrazí do ulic. Běhat, na houpačky, tancovat, skateovat, prostě dělají všechno co v 30°C nikdo dělat nechce.

Tohle konkrétně je večerní pohled na skate hřiště. Kluci uměli elegantně i padat.

16) Místní popelnice. Každý den ráno bylo uklizeno.

část N E Z A S T A K S U P E R

1) Tuk tuky. Jsou všude a tak se i v největší krizi můžete nechat svézt. To je ta kladná stránka. Na druhou stranu se vás furt někdo do něj snaží nahnat a ta cena/výkon taky není nic moc.

2) Jídlo. Ale to nedobrý.

Nevím co to bylo, ale nebylo to dobrý. Vypadá to jako noky, ale chutná to jako divná syrová brambora.

Ano! Sebrala jsem veškerou odvahu a koupila si tyhle balíčky. Už vím co to je! Teda nevím, ale vím jak to chutná. Je to docela dobrý. Ale spíš je to divný než dobrý. No znovu bych si to nedala.

Co to teda je? Inu, je to sladký. Je v tom rýže, nějaký černý bobky a něco růžovýho.

Ze začátku jsem si myslela, že to snad jsou jahody. Nechutná to jako jahody.

Není zdravý vědět všechno, tak jsem po tom raději dál nepátrala.

3) Tohle mi chybět nikdy nikde nebude. Potkat tyhle figuríny v noci byla libost. Jenom trochu jsme se lekly.

4) Všudypřítomný nepořádek.

5) Představte si, že si jdete do obchodu pro pivo a oni vám ho neprodají. Thajská realita. Dojdeš o dvě minuty později a máš smůlu. Od té chvíle jsem věděla, že tahle země nebude ta pravá.

Pár fotek, který raději nekomentuju. Ale jak později v Kambodži zjistím, zlatý Thajsko!