Zpět za thajským jídlem prosím! | Kambodža

První dojem dělá dost. Špatný je, když zklamání přichází i po druhém.

Celá krása Thajska se točila kolem jídla a objevování nových bezva míst v Bangkoku.

Pak přišla Kambodža. Kde něco, co se tváří jako maso na bambuse, nechutná jako maso na bambuse, ale jako něco děsně nechutnýho. Za provedení dávám 10/10, ale za chuť a strukturu 1/10! Podvědomně jsem věděla, proč si kupuju jen jedno.

Naštěstí i tady dělají maso na špejli a tak hlady neumírám.

Povinností bylo ochutnat jarní závitky. Byly božský.

Tyhle tak božský nebyly. Vlastně jsem si je už nikdy pak nedala. Nebyly dobrý.

Ani netušíte jak těžký je si tady dát jídlo bez masa. Nadšeně jsem si objednala salát. Na pokoji ho začínám jíst a co nevidím. Nožička.

Postupem času si můžu složit vlastní krabíky. Díky. To jsem potřebovala. Puzzle zas tak nemiluju, tak celý salát odkládám. Nějak mě přešla chuť.

Kolik kokosové vody je v jednom kokosu? Nevím. Ale víc než je objem téhle skleničky. Škoda, že nedělají bezedný kokosy. Koupila bych jich hned tucet. Pro jistotu.

Protože jsem frajerka a naučila jsem se poděkovat, rozloučit se a pár číslovek v khmerštině, vesele svoje znalosti na trhu aplikuji.

A tak se stalo, že místo dvou lahví vody jsem si koupila dvě balení. No, aspoň neumřu na dehydrataci.

 Víte, proč je super mít košík na kole? Protože když si koupíte tekutý jídlo a vezmete si ho s sebou, nevylije se vám na záda. Vím o čem mluvím. Na mých zádech skončila jak polívka, tak i omáčka.

Jak dlouho se dá žít na jarních závitcích? Doufám, že dlouho.

Nedalo mi to a otestovala jsem místní čipsy. Nebo spíš krekry. Čipsy jsem nikde zaboha nesehnala. Inu.. byly křupavé a plné glutamátu. Balení padlo za dva dny. Už nikdy je nechci vidět.

Nejskvělejší jídlo hned po Spring Rolls je mini meloun. Týden mi trvalo dostat na něj chuť, ale je lepší než se tváří. Škoda jen, že je tak malej, že je to vlastně jednohubka.