UBB Campus a malý urbex | Kambodža

Jsem v Battambangu. Městě, které má letiště a univerzitu, o které asi tak 80% obyvatel vůbec neví. Díky sestře bydlím v kampusu školy. Říkala mi o místní ochrance, že mě dost možná do areálu nepustí. Ze zoufalství jsem si vzala Tuk tuk. Řidič u vjezdu něco zahulákal na guardy a projeli jsme bez obtíží.

Po zabydlení se, a zjištění, že školní WiFi je zjevně všude stejně nefunkční, byl čas prozkoumat koleje a okolí.

Dovolte mi tedy představit vám tento skvělý komplex.

Překvapilo mě, jak velké postele na kolejích jsou. Vždy, když jsme nakupovali v Ikei židle, stoly, postele, cokoliv, a bylo to malý, svádělo se to na výrobu v Asii a že to vyrábí na svoje míry. Ale, možná, tady mají rodinné postele a naskládá se tam celá asijská rodinka. Vůbec by mě to nepřekvapilo.

Výzdoba dveří pokojů. Hlavně, prosím, nezáviďte. Napište si radši Ježíškovi.

Přestávám hledat smysl. Protože prostě pokoj 999 na patře mezi pokoji 200, 201, 202 atd. Hlavně že VIPko.

Kámoši mravenci. Aspoň zůstávají na chodbě a nelezou do pokoje jako jiná havěť.

Přírodní umění.

Jde vidět, že mají péči. Aspoň, že neničí krápníky visící ze stropu, které celé budově dodávají jakýsi šmrnc.

Modlitební místečko hned vedle kol a schodiště. Občas tam jsou položené banány. To mě jen zahřeje na srdci, že kdyby bylo nejhůř, božstvo přeci nenechá trpět hlady mladé děvče, že jo.

Když systém selže, vyrob si sám.

Kdyby přestala fungovat lednice, aspoň vím, kde najdu náhradní. Ale dá se tam najít mnohem víc.

Protože palmy jsou super a je jich tu hodně.

Jezírko hned vedle ubytovny.

Hlavní vchod, kde je taky hlavní odložiště motorek.

Tady asi bydlí fanda Robinsona Crusoea.

Studenti tu chovají králíky na pokusy. Občas je chodí venčit, chtěla bych to vidět, prý je sranda je pozorovat.

V areálu najdete všechno možné. Tohle je například bažina. Dobře, asi to není bažina, ale je to něco, kde je to hodně podmáčený a nikdo tam nechodí.

Jsou hodně pěstovatelsky založení. Mají tu sazenice a malé rostlinky. Taky se dobře starají o trávník, který pravidelně zalévají a je stále zelený.

Protože občas teploty klesnou i na mrazivých 15°C, skleník nesmí chybět.

Výsledek vynalézavosti a přebytek materiálu. Na našem balkonu máme z petek květináče.

Mmm, držák na rostlinu?

Když přehlédnete bordel, je tam krásně. A klid.

Volejbalové hřiště.

Rybník, na kterém se můžete projet loďkou.

Kambodžská normálnost.

Fotbalové hřiště.

Tak si jdete, koukáte kolem sebe a najednou na vás kouká tohle. Až budu mít zahradu, určitě si na ni pořídím úplně stejnou sošku.

Využívají místního slunka a horka a suší si všemožné plodiny.

Většina tu jezdí na motorce. Jen někteří na kole. A pak je tu třetí skupina, která chodí pěšky a je za exoty. Vlastně jsem pěšky v celým Battambangu šla snad jen já.

Mezinárodní knihovna. Objekt se začal stavět ve stejných letech jako zbytek budov. Dodnes není dostaven.

Už z prvního patra se naskytne skvělý výhled.

Musíte sice kvůli němu vylézt po zábradlí na parapet, ale dá se to. V duchu jsem vyzdvihovala všechny ty hodiny, kdy s kámoškou Zuzkou chodíváme lézt. Kdy se nutíme i do hnusných cest a překonáváme totálně debilní úchyty, který jsou najednou skvělý, oproti plochý stěně.

Škoda, že není dostavěná, byla by krásná.

Protože mi to nedalo, vylezla jsem na střechu. Výhled byl ještě lepší.

Mám takový dojem, že tohle Asiati nestavěli. Žebřík svými rozestupy dělal problém i mně a to jsem o hlavu větší než půlka místňáků.

Vypadalo to tam, jako kdyby odešli v prostředku práce.

Podle stránek školy, v univerzitních prostorách dříve fungovala Pol Potova policie, byly zde kasárny a vojenský výcvikový tábor nebo třeba Královská univerzita. UBB funguje od roku 2007.