Naryinina škola vaření | Kambodža
Protože v Kambodži o vánoční atmosféru téměř nezavadíte, oslavili jsme je skromně. Dárek byl levný, ale úžasný. Vzájemně jsme si nadělili hodinu v Nary kitchen. Tři hodiny strávený nad vařením khmerskýho jídla. 4 chody za $10.
Pán nás vzal na tržiště a ukázal co je co, vysvětlil co kdy je nejlepší nakupovat a proč.
Taky nám popsal výrobu kokosového mléka. Není to nic složitýho. Nacpete dužinu do mašiny a ta-dá, vyleze mlíko.
Tady nám vysvětluje co je jaká zelenina, jestli se vaří a do jakých klasických pokrmů patří.
Ve škole jsme vyfasovali krásné zástěry a čepičky. Momentálně se učíme krájet.
Všechno se krájí na malé kousky. Což je velmi relativní a moje malé kousky jsou pro pána šéfkuchaře moc malé a ty jeho pro mě zas moc velké.
Každopádně je to úplně jedno, protože pak se to všechno roztluče na kaši. Dobrá posilka.
Vzniklou kaši smícháte s rybími kousky a dáte do mističky z listí.
To se potom dá do páry na 15 minut. Pán nám taky ke všemu řekl evropský alternativy. Když nemáš listí, použij misku. Když nemáš galangal, použij zázvor.
Název si fakt nepamatuju, ale když to nemáte, máte použít bramboru. Syrový je to poměrně bez chuti. A ve finále to nacpete do jarních závitků.
Každý dělal všechno. Tak si každý nakrájel kousíček cibule, nastrouhal kousíček "brambory", hodil do mísy kousek sušené červené papriky.
Do zeleninové směsi na závitky se přidá koření a hlavně glutaman.
Učíme se je i balit. Bylo super u toho pozorovat lidi. Na druhé straně stolu jedni vypadali, že v životě nevařili. Všechno krájeli 2x delší dobu než ostatní a i zabalit tyhle závitky jim trvalo neskutečně dlouho. Přitom jste na placku prdli směs a srolovali.
Úkol zněl jasně. Každý má nalít do hrnce trochu vody. Na otázku kolik je trochu, pán jen krčil rameny. A tak o smích nebylo nouze. Ať žije krása relativity!
Kentusoida lvl miliarda. Čekali jsme, že se olej nechá rozpálit a pak se na pánev přidají závitky. Chyba lávky. Prvně závitky, potom olej. Ale víte co, i když jsme na tohle jen kulili oči, byly moc dobrý.
Výsledek týmové práce. Povařená tapioka s banánem a kokosovým mlékem. Vypadá to poměrně nechutně. Bylo to sice dobrý, ale vařenej banán byl mírně zvláštní.
Pokračujeme. Jeden míchá restující se česnek, druhej přidává maso. Vše pod drobnohledem pana učitele.
Ta-dá! Dvě hodiny jsme u přípravy umírali hlady. Protože kdo by jedl, když jde vařit jídlo, že jo.
Přesunuli jsme se do prostor restaurace. Konečně si to můžeme sníst. Bylo to neskutečně dobrý a kupodivu toho bylo děsně moc. Sníst to byl docela problém. Litovali jsme, že jsme si na lekce vaření nezašli ráno, to bysme totiž potom půl dne nemuseli jíst.
Kdybyste se náhodou ocitli v Battambangu, určitě na lekci zaskočte.
Pán nás vzal na tržiště a ukázal co je co, vysvětlil co kdy je nejlepší nakupovat a proč.
Taky nám popsal výrobu kokosového mléka. Není to nic složitýho. Nacpete dužinu do mašiny a ta-dá, vyleze mlíko.
Tady nám vysvětluje co je jaká zelenina, jestli se vaří a do jakých klasických pokrmů patří.
Ve škole jsme vyfasovali krásné zástěry a čepičky. Momentálně se učíme krájet.
Všechno se krájí na malé kousky. Což je velmi relativní a moje malé kousky jsou pro pána šéfkuchaře moc malé a ty jeho pro mě zas moc velké.
Vzniklou kaši smícháte s rybími kousky a dáte do mističky z listí.
To se potom dá do páry na 15 minut. Pán nám taky ke všemu řekl evropský alternativy. Když nemáš listí, použij misku. Když nemáš galangal, použij zázvor.
Název si fakt nepamatuju, ale když to nemáte, máte použít bramboru. Syrový je to poměrně bez chuti. A ve finále to nacpete do jarních závitků.
Každý dělal všechno. Tak si každý nakrájel kousíček cibule, nastrouhal kousíček "brambory", hodil do mísy kousek sušené červené papriky.
Do zeleninové směsi na závitky se přidá koření a hlavně glutaman.
Učíme se je i balit. Bylo super u toho pozorovat lidi. Na druhé straně stolu jedni vypadali, že v životě nevařili. Všechno krájeli 2x delší dobu než ostatní a i zabalit tyhle závitky jim trvalo neskutečně dlouho. Přitom jste na placku prdli směs a srolovali.
Úkol zněl jasně. Každý má nalít do hrnce trochu vody. Na otázku kolik je trochu, pán jen krčil rameny. A tak o smích nebylo nouze. Ať žije krása relativity!
Kentusoida lvl miliarda. Čekali jsme, že se olej nechá rozpálit a pak se na pánev přidají závitky. Chyba lávky. Prvně závitky, potom olej. Ale víte co, i když jsme na tohle jen kulili oči, byly moc dobrý.
Výsledek týmové práce. Povařená tapioka s banánem a kokosovým mlékem. Vypadá to poměrně nechutně. Bylo to sice dobrý, ale vařenej banán byl mírně zvláštní.
Pokračujeme. Jeden míchá restující se česnek, druhej přidává maso. Vše pod drobnohledem pana učitele.
Ta-dá! Dvě hodiny jsme u přípravy umírali hlady. Protože kdo by jedl, když jde vařit jídlo, že jo.
Přesunuli jsme se do prostor restaurace. Konečně si to můžeme sníst. Bylo to neskutečně dobrý a kupodivu toho bylo děsně moc. Sníst to byl docela problém. Litovali jsme, že jsme si na lekce vaření nezašli ráno, to bysme totiž potom půl dne nemuseli jíst.
Kdybyste se náhodou ocitli v Battambangu, určitě na lekci zaskočte.
Komentáře
Okomentovat